Sestra. Znáš to. Každý nám říká, jak jsme si podobné, přitom my si myslíme opak. Lišíme se vzhledem, ale i povahou. No dobře, na první pohled skoro stejně vysoké postavy se středně dlouhými vlasy a kulatým obličejem se zářivýma očima a úsměvem na rtech.
Ta jedna z nás je starší, ukecanější, akčnější, pohodovější, společenská, vtipná, má ráda nové věci a zážitky. Taky se jí na hlavě vlní černá kadeř a z očí jí čiší šarm (ne)zkrocené šelmy. Je to moje energetické dvojče, které ke svému životu potřebuji. V její blízkosti se cítím naprosto svá a v pohodě, to zřejmě díky její uvolněné povaze a vědomí, že si můžeme říct naprosto vše. Je to moje hromová kámoška na celý život. :)
PS: Fotka při naší cyklotrase u rybníku.
Místo toho mám o 5 let mladší ségru, se kterou si nejsme podobné absolutně ničím (povahou, vzhledem, vkusem, zálibama) a lidi jak tupci vždycky říkají, jak se nezapřeme! I rodiče uznali, že vypadáme spíše jako kamarádky než jako příbuzné 
Tak nevím, co si mám o tom myslet. 
Je pěkné že si ze sestrou tak rozumíš