Můj rok 2016

22. prosince 2016 v 23:32 |  Jen tak
Nový rok je vždycky plný emocí, snů a představ. S probuzením prvního ledna se mi okamžitě dostaví myšlenka, jak asi proběhne dnešní den a co když budou další dny stejné. Však se říká, jak na nový rok, tak po celý rok.
Sakra, to budu každý ráno tak rozlámaná? Napadá mě. O pár minut později mrknu do zrcadla, kde se na mě tetelí obraz nedokonalého obličeje...o postavě nemluvě. ,,No to potěš novej roku!" zamručím a jdu se ještě zachumlat do peřin.

Začátek roku probíhal tak nějak klasicky, nic záživného, kromě začátku mého focení s Nikonem. To jsem ještě netušila, že mě focení natolik pohltí a já ho budu milovat víc než samu sebe. Kecám, tomu tak bylo vždy. Jen tomu zrcadlo dodalo větší hloubku. ;)
Kolem velikonoc mi začaly potíže ohledně nemoci, kterou mi diagnostikovali až v červnu a to jenom díky změně obvoďáka. Následoval kolotoč vyšetření, neschopenka, depky.
V první polovině roku proběhl sraz, ...nebo spíš rozlučka se svobodou u kafíčka s mojí milovanou ženou a pár dalšíma lidma ze střední. Vidět se s nimi po čtyřech letech a vědět, že se zřejmě zase další čtyři roky neuvidíme, mělo nádech nostalgie.
Další skvělý zážitek - Zoo Jihlava s kolegyní. Parádní, nazapomenutelný den a Nikonek vyzkoušen na ,,veřejnosti".
V létě se nádhery z intru domluvili na spářce, a já tam nemohla chybět. Konala se kolaudace bytečku jedné čičiny a následná - řádná návštěva místního klubu v Břeclavi. Taky za mnou dojela žena, sice na otočku, ale není nad osobní kontakt. Zanedlouho následovala túra do Velmezu, opět sešlost z intru a skvělý odreagování. Jak mně takový rychloakce chybí!
No a zbytek roku? Celkem nuda. Mít neschopenku je nuda. Zvykat si na léčbu není vůbec žádná zábava a většinu času mi bylo příšerně a k tomu mi začala alergie na mlíko.
Jednou mě přijeli navštívit moje vzdálené internátnice, jinak v podstatě dřepím v týhle díře. Jezdím vyzvedávat neteř ze školky, učím se se synovcem, uklízím, procházkuju s Bess, čtu, fotím, cvičím a spím.
A co čekám od vyšší číslice v letopočtu? Asi únavu a hodně překonávání se, víru ve zdraví, první tetování a možná koupi auta? To by mohlo stačit k mým novým snům na rok 2017. Good luck Anett! I Vám všem. :) <3
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Joina Joina | Web | 23. prosince 2016 v 7:31 | Reagovat

Neboj každá rána budou veselá.
Ale řeknu ti, že ti to s tím foťákem opravdu jde :)
Ty potíže vážně nezávidím, v dnešní době je asi každý nemocný, někomu se to dá vyléčit a někomu bohužel ne...
Jééé a ty jsi taky navštívila Jihlavu, jak ráda slyším, když nějaký bloger tohle místo vysloví, že tam byl. :) Moje rodné městečko :)

Přeji šťastné a veselé :)

2 Anett Anett | E-mail | Web | 23. prosince 2016 v 10:28 | Reagovat

[1]: Rána poslední půl rok zrovna moc nemusím. To radši večery, hehe. :D Děkuji za pochvalu, to je od tebe moc milé a zahřálo mě to u srdíčka. :) Jihlava je celkem pěkné městečko, nebyla jsem tam poprvé a taky né naposled.

I Tobě šťastné a veselé. :)

3 Eliss Eliss | Web | 23. prosince 2016 v 10:33 | Reagovat

Přeji hodně radosti s focením a hlavně pevné zdraví :-)

4 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 29. prosince 2016 v 19:50 | Reagovat

Jihlavská zoo opravdu stojí za to...jistě i zde počízeny dobré fotky s dobrým vybavením. :-)

5 Anett Anett | E-mail | Web | 29. prosince 2016 v 21:24 | Reagovat

[3]: Děkuji Elis. Přesně to potřebuju. ;-)

[4]: Pár fotek někde na blogu z léta je. Moje vybavení je sice základní, ale i tak mi dělá radost. :-D  :-)

6 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 1. ledna 2017 v 16:29 | Reagovat

Přeju do nového roku spoustu inspirace pro krásné fotky, ještě víc radost z focení a hlavně už žádné zdravotní problémy. S těmi je to vždycky na pytel.

7 Anett Anett | E-mail | Web | 1. ledna 2017 v 20:48 | Reagovat

[6]: Děkuju moc! Snad mi to zdravíčko letos bude víc přát. :-) Mimochodem, taky přeji jenom to nejlepší! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama